První otázka je položena. Víte ale CO chcete změnit? Už tohle bývá problém. Najít TO, co vlastně chceme změnit.
Při první konzultaci chce klient většinou změnit své okolí manžela, děti, rodiče. To je ale omyl. Nejprve je důležité pochopit, že změnit musíme něco v sobě. Pak přichází další otázka “Jak to mám udělat?”. Tak, že se nebudete držet starých systémů přesvědčení, že vše, co a jak děláte, je správné a neměnné. Přesvědčení, že celé vaše okolí by to mělo dělat, cítit a řešit stejně jako vy. Jednoduše řečeno, přiznat si, že nemusíte mít ve všem pravdu. Nebo naopak, že nemusíte souhlasit se vším bez vlastního názoru. Důležité je hledat zdravý střed.
Teď už to není otázka ale odvaha, podívat se na věci tak, jak jsou. Hned je tu další překážka. Klient říká: “Vím, kde je můj problém, tak ho řešte, ale mně s ničím nehýbejte! Já mám svůj řád, své jistoty, takže chci změnu beze změny!”. No, a tady je největší kámen úrazu terapeuta. Jak dovést klienta nenásilně k přijetí změny a tím vyřešení problému? Nejčastější nechutí ke změně je LPĚNÍ, nebo-li závislost. Být závislý lpět můžeme na čemkoli. Na názorech, vlastním utrpení, materiálnu, vědomostech, pocitu důležitosti nebo moci. Závislost lpění je jednou z nejčastějších příčin utrpení. Drží nás v nevědomosti, nedovolí nám vyvíjet se, bojí se budoucnosti, stagnuje přítomnost, nesnáší změny. Opakem lpění je pomíjivost. Připuštěním si pomíjivosti se staneme svobodnější, šťastnější a do našeho života vstoupí radost. Ta, kterou závislost vyhání a nedovoluje nám jí prožívat. Na místo radosti, vhání do našeho života úzkosti. Pokud projdeme terapeutickým výcvikem nebo jakoukoliv jinou technikou, objevíme jeden velk dar. Budeme ŽÍT a budeme se CÍTIT ŽIVÍ. Budeme fungovat na všech úrovních pocitů, emocí, rozumu, fyzického těla. Zasadíme si vše, kam patří. Zjistíme, že vše má své místo a nárok na osvobození od zátěží, které často nejsou jen naše.
Tahle změna nepřichází hned, často i bolí. Ale je to cesta CESTA ŽIVOTA, života ve spokojenosti nás i našich blízkých. Je to PRÁCE NA CELÝ ŽIVOT ale stojí za to! Nezapomeňte, co zvládneme vyřešit my, nebudou muset řešit naše děti. Budou mít čas na svůj život, na své zážitky a prožitky.
Tak šťastné hledání a šťastnou cestu svým vlastním životem a příběhem Vám přeje Irena.
Autor: Irena Eretová